Tak je to už tři týdny, co jsme se vrátili z tripu na Mont Blanc, smutné však je, že jsem se dostal k tomu abych sepsal pár vět dohromady až teď.

A kupodivu ani nijak výřečný nebudu a shrnu to do několika bodů.

Snídaně u Ženevského jezera po noci řízení byla celkem povedená, až na krysy velikosti kočky domácí co běhaly pod kameny, kde jsme sndali a nebylo to zrovna příjemné. Nicméně příjezd v pondělí v poledne do Chamonix, kde pršelo a bylo fekální počasí. Po krátké debatě s borcem ve "FIVE TEN" mikině na informacích (což mě příjemně překvapilo), se dozvídáme, že i když dole prší, tak úterý a středa bude slunečno "it's good trip plan" a tak to stěhujem károu směr vesničku vedle (auto necháváme dole na parkálu) kde startuje zubačka a razíme to nahoru.

Po příjezdu valíme směr chata TETE ROUSE, příjemná chatka a asi po 4 hodinách docházíme do cíle (ted nevím přesně jak dlouho trval pochod, ale tohle bude můj odhad). Po mezi trase jedem hromadu selfíček a panoramiček ve výšce kde se lámou mraky (jsme ještě netušili co bude až vyjdem nad mraky)

Ubytování bylo celkem příjemné v pokojích kde spalo asi 20 lidí na dvouposchodových ložnicích. Kupujem ranní snídani a jdeme o patro výš. (na přechod po ledovci dáváme mačky) ale po chvilce je sundáváme. Vycházíme celkem pozdě a vzhledem k tomu jak je teplo tak už pomaličku odtávají ledovce a uvolnují nějaké kameny a je tam jedno malé údolíčko, které je nutno přejít a kde občas padají kameny, nic příjemného když z hora lidi řvou ATTENTIOOOON...

Výstup cca 4 hodinky, s tím že se zase všude možně fotíme, užíváme krajinu a hlavně nespěcháme, ke konci cesty už začíná sníh a kamení je pěkně namrzle a hodně z nás vytahuje mačky a po řetězech se dostáváme pomalu na chatu Ghouter.

Chata Ghouter je relativně mladá chata, parádně postavená, usazená ve skále, tvaru vajíčka, přihrnuta sněhem, fakt vypadá moc pěkně. Vycházíme nahoru a potkáváme krásné azurko. Sotva docházíme na chatu tak nás potkává po půl hodince vysvlečení a sundání všeho vybavení ze sebe neskutečný bolehlav.

A ten nás neopouští až do rána, takže ubytováváme se, děláme si jídlo, a mastíme karty abychom jakkoliv zapomněli na bolehlav. Sypu do sebe brufen a jdu si lehnout. Zaberu asi na hodinku, ale už to je celkem pomoc, jelikož se probudím a bolehlav je pryč. AKLIMATIZOVÁNO na výškových 3800:) o půl 3 ráno dáváme snídaní a okolo 3tí ráno s čelovkama, navázáni vycházíme za davem a vyšlapaným chodníčkem k vrcholu.

Cesta nahoru trvala asi 4hodiny, za tu dobu jsme předbíhali hromadu VIETKONGU, co si to hnali k vrcholu šnečím tempem, ale vycházeli už ve 2 ráno. Potkáváme také českou expedici, pochod se pomalu láme v hřeben a jde se po úzkém chodníčku, kde jen Márá co vede úvaz pokřikuje ať se nedíváme dolů - byla tam masitá díra... (vpravo i vlevo), zvláštní že i když jde člověk pomalým krokem tak se vcelku rychle zadýchá, hold ten řidký vzduch hraje roli.

Nahuru docházíme těsně po východu slunce, parádní počasí nám vyšlo, parádní výhled, všude krásně, jen v údolí trochu šlehačka...

Naše vrcholová expediční fotka. EXPEDICE PELIKANIS doletěla do cíle, nahoře jsme se zdrželi asi 10minut a rána do palice a brutální bolehlav, navliknout a valime to dolů... jediná nepříjemná věc na cestě dolů je vyhýbat se lidem okolo na hřebenu, kde to opravdu není moc příjemné.

Docházíme do chaty Ghouter úplně zničení, bolehlav a únava z nevyspaní zapříčiní to, že sedíme hlavu v klíně a nikdo nemluví... sranda docela, po hodině se dáváme dokupy a jdeme dolů až k zubačce, bolehlav nás pomalu opouští až na parkále.

No a co následovalo pak? Ten skvělý pocit bylo potřeba spláchnout, takže směr Saint Tropez a vesnička poblíž a třídenní žůůůr a "tenis" turnaj na pláži...

Cestou zpět ještě malá zastávka u Ženevského jezera a směr domů únavnou cestou, která byla nekonečná...

Sečteno a podtrženo parádní dovolená, sport a valečka na pláži prostě skvělá kombinace a níže ještě dodávám několik pěkných fotek.

 

Snad se článek líbil a nebylo to pro Vás jen nesmyslnné žvanění a bude to pro Vás alespon zajimavá inspirace na příští rok na dovču... 

Zdááár.

Jakub