Dneska ti chceme někoho představit. Tomáš je borec, který maká, dře a neustále se zlepšuje. A to se nám líbí. Lezení je pro něho životní vášní a adrenalin denním chlebem. Zkrátka do toho jde s námi. Přidej se i ty a pojď do toho s námi!

Rozhovor

Ahoj Tome, my se už nějaký ten pátek známe. Představ se ještě naším čtenářům. Taková ta klasika, váha, v čem lezeš, kolik dáš shybů?

Zdarec, momentálně je mi 23, vážím kolem šedesátky, sestřih typicky máničkovský. Lezu už mnoho let výhradně v lezkách Five Ten, nejčastěji v modelu Team 5.10. Shyby udělám 4 jednoruč…

To jsi mladý kluk. V kolika letech ses tedy dostal k lezení? Kdo tě k němu přivedl a jakou dáváš dneska obtížnost?

K lezení jsem se dostal s tátou už jako malý, do čtrnácti jsem lezl jen občas. Podle toho to taky vypadalo, nebyla to žádná sláva. Poté se to zlomilo, díky účasti na prvních závodech mládeže. Tam jsem skončil daleko poslední. To mě nakoplo a začal jsem trénovat. Tehdy jsem lezl kolem 6c, předloni už jsem vylezl 8c. Vím, že dám i 9a, ale je tomu třeba věnovat víc času, který zatím nemám.

Upřednostňuješ v létě skály? Nebo pořád překližka?

No, já vlastně brousím překližku celý rok. Na závody je potřeba trénovat hlavně tady. Skály jsou pro mě vzácnost. Pevně věřím, že nespadnou a až dozávodím, tak si jich jistě užiju dosyta.

A co závody a dosažené výsledky v tomto roce?

Pokud jde o letošní rok, zatím jsem byl jen na rankingových závodech v Polici. Ty jsem vyhrál, což jsem ale vlastně čekal. Loňský rok měl svoje pozitiva, třeba již třetí celkové vítězství seriálu ČP, 6. místo na Akademickém mistrovství Evropy. Přesto jsem ale zklamaný, protože veškerý závody Svěťáku jsem lezl hluboko pod svými možnostmi a to je trochu frustrující. Takže to v téhle sezóně to chci vylepšit.

Obr.1: Tomáš v akci

Který z těchto výsledků bys vybral jako největší? Oproti tomu, která cesta na skalách je pro tebe nejcennější?

Z výsledků těžko vybírat. Obecně si spíš vážím momentů, kdy jsem do toho dal totální maximum a překonal sám sebe. Což byl případ semifinále na Akademickém ME, kde jsem byl třetí, jen pár kroků za borcema, kteří za sebou mají finále Světovýho poháru. 

Pokud jde o cesty, nerad bych některou vyvyšoval nad ostatní. Všechno má svoje a popravdě, uvedená obtížnost je pro mě asi ten nejmíň podstatnej faktor. Je to celé dost subjektivní. Proto závodím, tam je srovnání jasný.

Kde chodíš lézt nejraději? Zažil jsi někde opravdu husokožní atmosféru?

Obecně na trénink mám rád pražský BoulderBar, ale husokožní atmosféra bývá pro mě výhradně záležitost závodů. Na některých závodech ČP, namátkou třeba ve Zlíně, kdy člověka ve finále nesla nahoru podpora diváků, to bylo fakt husokožní. Tam pak ze sebe dám víc, než si vlastně sám myslím.

Co nějaké vícedélky? Máš něco v merku nebo radši zůstaneš u sportovních cest?

Kdepak, sem se zatím nepouštím. Je to krásný, ale pokud bych si to měl reálně užít, lezl bych lehký… Ta logistika, která je nutná pro ty vrcholně obtížný cesty mě moc neláká.

Jaký druh přípravy na sezónu přidáváš mimo klasiky – lezení a kampusování?

Já tomu lezení zas tolik nedám. Trávím hodně času doma na desce, kde toho mraky odvisím, odfixuju a odshybuju, další spoustu tréninku dělám na campusu, pegboardu, naklápěčce. K tomu tedy lezení vytrvalostních intervalů, občas bouldrovat a sem tam normálně lézt cesty.

Co tvé zázemí? Myslím rodinu a tvojí dívku. Podporují tě?

V tomhle mám velký štěstí. Táta se mnou trénuje od začátku, přenesl klasický principy sportovního tréninku do toho lezeckýho. Tím jsem se i já, totální dřevo, dostal docela vysoko a jdu pořád nahoru. Mamka je nelezec. Takže trochu trpí, ale už si zvykla. A moje skvělá Silvuša? Ta se stala skoro větším lezeckým závislákem, než jsem sám. Takže to je bezva.

Obr.2: Tomáš do toho jde naplno

Co ti lezení dává a co ti naopak bere?

Dává mi to možnost utéct od běžnýho života a vyčistit si hlavu. Hezky se hýbat a lámat si hlavu jen nad tím, jak udělat další krok. Bere to samozřejmě spoustu času a i dost peněz. Ale určitě to za to stojí.

Co říkáš na zařazení lezení mezi olympijské sporty? Myslíš, že to bude přínos pro lezeckou komunitu nebo nám to vezme nezávislost a svobodu?

Pokud se tak stane, tak si myslím, že se lezení extrémně změní. Budou daleko vetší tlaky. Upřímně tomu momentálně tolik nefandím. Myslím si, že jsou zatím příliš velký nedostatky ve vývoji toho sportu.

Křížový výslech:

Bojíš se výšek?

Drobet

Nějaký větší pád nebo zranění? Proběhlo?

Utržená poutka obou prsteníčků

Lezeš v trenkách, slipech nebo naostřáka?

V trenkách

Písek, žula nebo vápno?

Písek je nejlepší!

My děkujeme Tomášovi za rozhovor a hlavně za to, že do toho jde s námi!

Přidej se i TY.

Zdraví kluci z ElementStore.cz