Ahoj, sporťáci! Každý měsíc vám přineseme nový rozhovor. Jako první jsme vyzpovídali lezkyni, Petru Růžičkovou, pro kterou je lezení a pobyt v přírodě opravdovou vášní – a toho si u nás ve Five-Ten.cz ceníme! Důkazem je i to, že jsme ji vyzpovídali právě uprostřed jejího lezeckého tripu.

Petra Růžičková

Tato sympatická lezkyně a bouldristka z Brna je pravidelná účastnice bouldrových závodů, kde téměř vždy obsadí přední příčky. Účastní se také závodů v zahraničí, kde se zatím probojovala několikrát do semifinále. Určitě to ale není její poslední slovo, protože na své lezecké výkonosti stále cíleně pracuje. Petra není ale jen bouldristka, těžké přelezy sbírá i na skalách ve sportovních cestách a v budoucnu by ráda také zabrousila do těžkých vícedélek. Ve volném čase studuje Fakultu sportovních studií Masarykovi univerzity v Brně a podniká aktivity v přírodě se svým čtyřnohým kamarádem Bravourem.

Pojďme na to

1) Ahoj Péťo, už se pár let známe, ale máme čtenáře, kteří o tobě ještě neslyšeli. Představ se nám – váha, sestřih, v čem lezeš, věk, počet shybů a tak dále, vždyť to znáš.

57 kg, 25 let, sestřih volně rostoucí, Katany na skály a Testarossy na stěnu a oblečení od La Sportivy. Shyby nedělám, ale asi okolo dvaceti.

2) Jenom 25? V kolika letech ses tedy dostala k lezení a kdo tě k němu přivedl? A jakou dáváš dneska obtížnost?

K lezení jsem se dostala v roce 2004. Na gymplu v tělocvičně nám postavili novou stěnu, tak jsme to šly s kamarádkou vyzkoušet a od té doby lezu pořád. Nejtěžší cestu, kterou jsem vylezla, je Black Tooth Grin 8a+/b.

3) Pomalu přichází zima a pro někoho ideální podmínky. Ladíš poslední prásky na skalách, nebo už se přesouváš do tepla brousit překližku? (pozn. redakce - umělá lezecká stěna)

Právě jsem v Arcu, prší, sedím v kavárně. Ale na víkend hlásí 20 stupňů, takže pro mě ideální počasí na skály. Až se ochladí, lezu už jen na stěně.

Obr.1: Petra při zdolávání skály (foto David Kouřil)

4) Vím, že občas navštívíš závody. Jak bys ohodnotila své dosažené výsledky v tomto roce a jaké máš plány na příští rok?

Jezdím jen na boulderové závody a letos se mi dařilo. Závody ale zabírají hodně času a proto mi ho už moc nezbývá na skály. Snad se mi příští rok podaří strávit víc času na skálách, abych mohla vyzkoušet i nějaké těžší cesty.

5) Který z tvých výsledků bys vybrala jako největší? Oproti tomu, která cesta na skalách je pro tebe nejcennější?

Žádný výsledek na závodech ani cesta na skalách nejde označit jako nejcennější. Příliš nezáleží na umístění nebo na čísle. Je to o tom, jak se člověk cítí, v jakém se nachází rozpoložení a jak si to užívá. Tabulkově jako největší výkon bych letos mohla označit vítězství na MČR a českého poháru v boulderingu.

6) Kam chodíš lézt nejraději – je nějaké místo, kde to máš prostě ráda? Zažila jsi někde opravdu „husokožní“ atmosféru, sáhla sis na dno? Kde, kdy, jak?

Moje domovská oblast a místo, kde jsem začala lézt, je Moravský Kras. Takže je pro mě jednoznačně nejoblíbenější. „Husokožní“ atmosféru jsem zažila v každé vícedélce, přestože jsem jich lezla jen poskromnu. Ať to bylo dolézání Zanzary s čelovkou, kdy pod námi svítilo celé Arco a hrála hudba, neodjištěná cesta v Tatrách, bez znalosti zakládání nebo cesta na Loferu v Rakousku, kdy jsme se téměř nedostali nahoru. Avšak síla vůle je obrovská, takže cvakání posledního řetězu přineslo nádherný pocit úlevy.

Obr.2: Petra na umělé stěně (foto Lukáš Bíba)

7) Co nějaké vícedélky? Máš něco v merku nebo radši zůstaneš u sportovních cest?

Lézt vícedélky je můj cíl. Zatím jsem ale spíš u fyzického a psychického tréninku. Lákají mě těžké cesty, což vyžaduje důkladnou přípravu.

8) Jaký druh přípravy na sezónu přidáváš mimo klasiky – lezení a kampusování?

Věnuji se jiným sportům, jako jsou běžky, plavání, kolečkové brusle nebo gymnastika.

9) Co tvé zázemí? Myslím rodinu a tvého kluka – podporují tě nebo tě nechápou?

Všichni moji blízcí mě podporují, čehož si moc vážím.

10) Co ti lezení dává a co ti naopak bere?

Udává směr mého života, odreagování od každodenních starostí a přináší mi spousty dobrých kamarádů. Jediné, co mi bere, je čas na jiné věci, kterým bych se ráda věnovala.

11) Co říkáš na zařazení lezení mezi olympijské sporty? Myslíš, že to bude přínos pro lezeckou komunitu nebo nám to naopak vezme nezávislost a svobodu?

Lezení je čím dál více populární a stěny praskají ve švech. Myslím si, že zařazením mezi olympijské sporty se nic nezmění, maximálně přibude více závodníků, což je dobře. Ale nezávislost a svobodu ve skalách vždycky najdeme.

Obr.3: Petra na přírodní skále (foto David Kouřil)

Křížový výslech

Bojíš se výšek?

Ne

Proběhl u tebe nějaký větší pád nebo zranění?

Ne

Lezeš v tangách, kalhotkách nebo naostřáka? 

Kalhotky

Písek, žula nebo vápno?

Vápno a písek

Tak díky za rozhovor pro náš web Five-Ten.cz a přeji hodně úspěchů! Ještě nám v rychlosti někoho pozdrav :)

Zdravím vás kluci, fanoušky a všechny, co mají rádi pobyt v přírodě!

My Petře děkujeme za rozhovor a připojujeme se k pozdravu.

Zdraví vás kluci z ElementStore.cz