Blog, Závody - Očima riderů - Enduro serii na Kraličáku ovládl ElementStore
ELEMENTSTORE
25.05.2022
První závod Enduro Serie se konal již podruhé na Kraličáku. Nebyla to totiž exkluzivní novinka, ale přesto boje o bednu byly naopak víc než exkluzivní. O to víc nás těší, že hlavní kategorie ovládli rideři ElementStore a že to neměli lehký si přečti níže.
Kousek od vyhlášené střediska Dolní Morava se minulý víkend jel první závod Enduro Serie. Sjelo se na něj 550 závodníků a šlo o ohromnouo podívanou. Možná i z důvodu opětovné nepřízně počasí. Když pak rozhodují o vítězích sekundy, tak chybičky na mokrých kořenech zamrzí. Jak to viděli tentokrát zúčastnění se dočteš níže.
Standa Sehnal 1. místo kategorie Race
Skoro dva roky pauza od mého posledního enduro závodu. To když jsem si řekl, hned jsem věděl, že to pro mě bude fyzicky náročné. No bylo tomu tak, haha. To jsem poznal hned po pátečním tréninku, kdy jsem si objel celý okruh za svoje. Řeknu vám, že v sobotu jsem se moc dobře necítil a pomyšlení na nějaký super výsledek tam nebyl ani náhodou. Takže sobotní trénink jsem vzal hodně odpočinkově, abych trochu nabral sil.
Standa Sehnal 1. místo kategorie Race
Skoro dva roky pauza od mého posledního enduro závodu. To když jsem si řekl, hned jsem věděl, že to pro mě bude fyzicky náročné. No bylo tomu tak, haha. To jsem poznal hned po pátečním tréninku, kdy jsem si objel celý okruh za svoje. Řeknu vám, že v sobotu jsem se moc dobře necítil a pomyšlení na nějaký super výsledek tam nebyl ani náhodou. Takže sobotní trénink jsem vzal hodně odpočinkově, abych trochu nabral sil.
K závodu vám asi krom toho, že to bylo náročné, moc neřeknu. První rz pro mě byla asi nejtěžší. Třetí flek beru, fakt jsem se cítil blbě. Druhá už lepší. Třetí jsem vyhrál, ta mě fakt bavila, asi nejzábavnější ze všech rzet. Čtverka nebyla o ničem jiným než o šlapání a výhra na ní mě překvapila asi nejvíc, víc než celkové vítězství, haha. Pátá rz byla fakt propadák, dvě tlamy a 12. místo. Ale dobrý, kluci tam padali taky. Šestku jsem jel dobře a 3 desetiny ztráta na závodníka bez boty nebyla ostuda. Celkově první flek, sice o sekundu, ale výhra je výhra. To jsem vážně nečekal.
Foto: Jára Sijka
Foto: Jára Sijka
Vojta Bláha 3. místo kategorie Race
Enduroserie začala již v pátek jako obvykle, takže jsme měli dva dny tréninku na 6 rychlostních zkoušek. Nová byla pouze jedna RZta, ostatní byly téměř totožné s loňským závodem. Trénink byl i tak nabitý, protože úroveň závodění na Enduroserii je vždy vysoká a časy jsou těsné, takže musíte hledat i ty nejmenší stopy. Také 550 závodníků rychle zaplnilo vlek, takže na začátek každé tréninkové jízdy byla minimálně půlhodinová fronta.V neděli jsme museli čekat do 13 hodin na start, protože bylo opravdu hodně závodníků kteří museli odstartovat, než mohla vyrazit elita. Začal jsem vítězstvím v první a velmi technické RZtě. Byl tam extrémně strmý úsek v lese, který byl těžko sjízdný i na suchu, po kterém následoval fyzický úsek šlapání. RZty 2 – 4 pro mě byly v pohodě, dojížděl jsem na druhém nebo třetím místě většinou do sekundy od vedení. V 5. RZ jsem měl ošklivý pád přes řidítka, což málem vyústilo ve zlomeninu klíční kosti, ale ve shonu závodu jsem se zvedl a dojel do cíle se ztrátou méně než 10s. V cíli RZty jsem začal pociťovat mírnou bolest v rameni ale po rychlé kontrole jsem viděl, že mám klíční kost (už jednou zlomenou) nárazem jen silně pohmožděnou. Naštěstí to byly opravdu jen modřiny bez zlomeniny, takže jsem mohl pokračovat v závodě. Skončil jsem na dobré notě s dalším vítězstvím v RZ 6 a jen o vlásek (2,4s) mi uniklo celkové vítězství. Se svým výkonem na kole jsem spokojený a musím jen trochu zapracovat na konzistenci.
Kristýna Havlická - 2. místo kategorie ženy
Enduroserie začala již v pátek jako obvykle, takže jsme měli dva dny tréninku na 6 rychlostních zkoušek. Nová byla pouze jedna RZta, ostatní byly téměř totožné s loňským závodem. Trénink byl i tak nabitý, protože úroveň závodění na Enduroserii je vždy vysoká a časy jsou těsné, takže musíte hledat i ty nejmenší stopy. Také 550 závodníků rychle zaplnilo vlek, takže na začátek každé tréninkové jízdy byla minimálně půlhodinová fronta.V neděli jsme museli čekat do 13 hodin na start, protože bylo opravdu hodně závodníků kteří museli odstartovat, než mohla vyrazit elita. Začal jsem vítězstvím v první a velmi technické RZtě. Byl tam extrémně strmý úsek v lese, který byl těžko sjízdný i na suchu, po kterém následoval fyzický úsek šlapání. RZty 2 – 4 pro mě byly v pohodě, dojížděl jsem na druhém nebo třetím místě většinou do sekundy od vedení. V 5. RZ jsem měl ošklivý pád přes řidítka, což málem vyústilo ve zlomeninu klíční kosti, ale ve shonu závodu jsem se zvedl a dojel do cíle se ztrátou méně než 10s. V cíli RZty jsem začal pociťovat mírnou bolest v rameni ale po rychlé kontrole jsem viděl, že mám klíční kost (už jednou zlomenou) nárazem jen silně pohmožděnou. Naštěstí to byly opravdu jen modřiny bez zlomeniny, takže jsem mohl pokračovat v závodě. Skončil jsem na dobré notě s dalším vítězstvím v RZ 6 a jen o vlásek (2,4s) mi uniklo celkové vítězství. Se svým výkonem na kole jsem spokojený a musím jen trochu zapracovat na konzistenci.
Kristýna Havlická - 2. místo kategorie ženy
⛈Sobota: Dorazila partička Petr Oravec, Jiří Nátr a já se opět mega bavila, takže opáčko všech RZet několikrát krom pětky, která vedla někam do neznáma a na zpět byla štreka daleká k vrcholku, což už se mi nechtělo a možná osudná chybka.
????Neděle: Den ušitý na míru. Nepršelo a nebylo úplně mega horko, jako v pátek. Chtěli jsme startovat společně naše partička, ale to se úplně nepovedlo. Mezi námi byl asi 15minutový rozdíl. No a dát si duálek…to je prostě zábavička o kterou se nechceš nechat ošidit. Což pro mě znamenalo – máknout si do kopce na první RZtu (to šla snídaně málem ven), abych dohnala Peťu a Luďu, se kterým jsem si pak dávala vláček po zbytek závodu (kačenkový gang opět v akci). Hned se to jelo jinak, když vám někdo dýchá na záda ????. „Catch me if you can!“ ????
Kdybych to měla shrnout, tak tento, pro mě můj první závod sezóny byl parádní. Tím, že jsem vlastně nic moc nenajezdila, tak jsem od toho neměla velká očekávání, když jsem se dívala na startovku, která byla v plné sestavě. Ale byla jsem mile překvapená, že mi chyběly jen 2,4s na první místo (Škoda té RZ5, na které jsem neměla moc šajn, co tam je a povolil se mi kufr. Takže když jsem chtěla vypnout nohu do zatáčky, tak mě to tam trošku rozhodilo a říkala jsem si co se děje. Až na transferu mi přišlo divně co mi to klapká na noze.)
Důležité je, že se to povedlo vše bez pádu a můj kotník v ortéze vydržel. Byly chvilky vracejícího se astmatického kuckání, ale naštěstí s dechem vše oka, "opět mi astma říkalo pane". Po dojezdu poslední RZtky se příjemně oddychlo, lehlo na trávu a dívalo na mráčky, jak se vznáší na obloze.
Děkuji moc všem za obrovitánskou podporu a fandění – Rodině, přátelům, kamarádům a sponzorům. Byli a jste úžasní!
A ještě přikládám reprot Natky, která zkusila poprvé Race a šlo to :-)
Natka Popovová
Oproti loňskému roku, kdy na Kraličáku nejela lanovka a do toho dost pršelo se letos vše otočilo Trénink s lanovkou (i když teda po svých to bylo na kopec rychlejší) a traily plné kořenů v odkloněných svazích jsou za sucha taky podstatně hezčí. Letošní sezonu jedu Enduroserii už v kategorii Race, což tento víkend znamenalo 6RZ.Vlastně všechny RZty jsou kombinace hrabanky, kořenů, sem tam nějaký hopík a (pro Kraličák letos specifické) hromady volného kamení, přes které se přejíždí. Výhoda i nevýhoda této sypavé překážky – každou jízdu vypadá jinak, takže to tam člověk prostě musí poslat, protože na nějakou najetou stopu se tu nedá spoléhat. Můj první závod v závoďácké kategorii dopadl asi dle plánu – nebyla jsem poslední, moc jsem nepadala a zjistila jsem že i (mnoha hobby jezdci) obávaná RZ č. 1 není nic tak hroznýho.
Foto: Jára Sijka 
