DOWNHILLJeden by bez ní nevyjel, druhý by o ní nechtěl ani slyšet a nakonec, se ani jeden bez ní neobejde. Proč klasické duše nahradil bezdušový systém a proč je snazší nechat si v gumě klasickou duší, ti snad ujasní tenhle článek.
O tom, že bezdušový systém, je dneska v podstatě standardem, asi není řeč. Jaké jsou jeho výhody, nevýhody nebo proč většina bikeru „vypustila ze svého kola duše“ na to se podíváme právě teď.
Začneme u klasiky, a tou je duše. Ta je totiž jistotou zdárného dojezdu. Stojí zhruba stovku, opravit se dá díky sadě lepení a nafoukneš jí bez problému i s malou pumpičkou.
S nižším tlakem v gumách se grip zvyšuje, s ním však i pravděpodobnost průrazu. Řešením jsou pláště s butylovou výztuhou a duše se silnější stěnou. Nevýhodou je však citelný nárust váhy i valivého odporu.
Pokud však nejezdíš tolik nebo jsi spíše vyznavačem pohodového ježdění, pak si dušemi jednoznačně vystačíš. Chceš – li i přesto zkusit Tubbeless systém, pak je to zcela jednoduché.
Způsobů je několik, avšak ten nejosvědčenější a nejjednodušší je následující:
Vybrat vhodné pláště je základ. Udělat bezdušáky lze i z obyčejných kevlarových plášťů, nevýhodou však je, že plášť se více láme v bočnicích a je snáze proříznutelný. Ideálně tak kup pláště se zesílenou bočnicí a Tubless Ready (TR) technologií. Pláště daleko lépe sedí na ráfku a snesou toho více i při ježdění.
Daleko lepší grip, poddajnost pláště, eliminace defektů a průrazů jsou zásadními výhodami bezdušových plášťů.
Pokud kola na tvém bajku nejsou na tento systém předem připravena, budeš muset koupit pásku. Těsnící pásku do ráfku. Ta je k dostání v různých šířkách. Od 25 až po 40 mm. Před nalepením, doporučujeme ráfek dobře odmastit. Z jedné role, lze většinou utěsnit 4 devětadvacítky. Cena okolo 350 kč.
Mlíko, jak se mu díky barvě a konzistenci říká je jedním ze základů celého systému. Je to často smrdutý a lepivý roztok s mikro částečkami latexu, které jsou schopny zalepit trhlinu o délce až 4mm. Na trhu je jich opět spousta, takže vybírat je z čeho. Do jednoho pláště se doporučuje nalít cca 120ml mlíka. Cena začíná na 450,- korunách za necelý půllitr.
Ačkoli má spoustu plus, najdou se i mínusy.
Ventilky se občas zanesou vyschlým mlíkem, což má na svědomí obtížnější foukání.
Další mínus má na svědomí páska. Chytneš větev, vytrhneš špici nebo dvě, a nezbyde ti nic jiného než těsnící pásku narušit, špici vyměnit a znova v daném místě zatěsnit.
Stačí, aby se patky pláště odlepily od ráfku, a pumpička co máš v batohu je k ničemu. Bez CO2 bombičky plášť nahodíš jen stěží.
Čas od času se nějaké to mlíko dostane z pláště ven, atak je dobré jeho množství kontrolovat. Jeli ho nedostatek, pravděpodobně díru v plášti dobře nezalepí. Nevýhodou téhle tekutiny je to, že časem tuhne – zvětrá a jeho funkce a vlastnosti nejsou stoprocentní. Nutné je tedy ho dolívat, obměňovat.
I když se zdá, že bezdušáky sebou nesou víc nevýhod jak výhod, s volbou kvalitních plášťů a tmelu, je tvoje šance na bezstarostné ježdění bez defektu daleko větší. O lepších jízdních vlastnostech nemluvě. Ostrý kámen však pořád stačí k tomu, aby tě vyřadil ze hry. Duše tak i nadále zůstává jistotou každého bikera.
